Na malebném náměstíčku v Dohně vítají účastníky adventní trhy, voní tu svařené víno „Glühwein“ a tradiční klobásy „Bockwurst“. Zázemí má závod jednak na místní radnici, kde při prezentaci zaplatíte přijatelné startovné pět euro a dostanete čip a startovní číslo. Nic jiného ve startovní obálce není. Žádné propagační materiály, ale ani dárky. Letošní sníh a mráz účast jistě ovlivnil, přesto nás překvapilo při počtu 137 účastníků hlavně použití čipů. To na českém závodě o stejné velikosti nebývá pravidlem. Prostorné šatny a luxusní sprchy jsou k dispozici ve sportovní hale tamní střední školy. Na takové jsem na českém závodě ještě nenarazil.

Start je ve čtvrt na tři odpoledne. Ze tří nabídnutých tras volím tu nejdelší, která měří 9,6 kilometru a vede ve čtyřech okruzích úzkými uličkami a parkovými cestami města. Na trase se nenudím. Pestrý profil, časté změny směru, krátké, ale prudké klesání a táhlá stoupání, z nichž právě to nejdelší, které vede v každém z okruhů k cíli na náměstí, prověří fyzickou kondici. Odměnou je každému vytrvalci při dosažení náměstí proběhnutí špalírem „cheerleaders“, do něhož jej navedou místní hasiči. Běžcům se od děvčat tvořících špalír dostane halasného povzbuzování. Když stoupáte k náměstí, můžete tak odhadnout, jak daleko jsou před vámi vaši soupeři. Nemám rád dlouhé, rovné silnice, tahle trasa mě baví.

Překvapí naopak to, že v trase závodu se i v úzkých uličkách pohybují obyvatelé městečka, občas rychlejšímu běhu překáží i pomalu jedoucí automobil. Řidiči a chodci jsou sice ohleduplní, ale většina českých pořadatelů by je na trasu vůbec nepustila. Jednoznačně se to týká chodců ve stopě.

Věkové složení startovního pole je podobné jako u nás, i v Německu je na startu výrazně méně žen než mužů. V čem jsou však Němci odlišní, to je vnímání běhu jako sportovního výkonu. V Dohně se čeká i na ty poslední v cíli a tleská se jim stejně jako vítězům. A zdá se, že i běžci z konce startovního pole si závodu užívají více než ti zezadu u nás. Alespoň o tom svědčí úsměvy na jejich tváři.

Po dosažení cíle si podáváme ruku se soupeři, s úsměvem nabídnutou ruku přijímají i ti, kteří skončili až za mnou. Prohodíme pár slov: „Sehr gut. Voher kommst du?“ Tsechische Republik." Více mi má němčina nedovolí. Z druhé strany zní zase " Umím… ještě jedno piiivo". V očích německých běžců vidím touhu po další komunikaci. Endorfinové kouzlo funguje doma i v zahraničí, uvolnění, které se dostaví v cíli, boří komunikační bariéry.

Na všechny čeká v cíli čokoládový Santa Claus, na běžce-řidiče navíc čaj a na ostatní běžce starší osmnácti let svařené víno. Kromě čokoládového Santy tu narazíte i na toho skutečného. Prochází se po adventním trhu a zdraví se s účastníky závodu.

Vyhlášení vítězů se odehrává na pěkném pódiu umístěném mezi stánky a v Dohně si je umějí vychutnat. Přichází se na ně podívat i početné obecenstvo místních občanů. Prostor kolem pódia a mezi stánky je tak zaplněn více než stovkou lidí. V Čechách tam často bývají jen běžci, kteří si přijdou pro ceny, a jejich doprovod.

Ceny jsou sice „jen“ věcné a spíše symbolické, ale při vyhlášení jmen vítězů vám podle vyvolávání moderátora připadá, že jde přinejmenším o uvedení zmíněného borce do síně slávy.

„Máme velkou podporu starosty města, jinak by bylo obtížnější jej uspořádat,“ říká dvaačtyřicetiletý Stefan Lamm z organizačního výboru závodu, sám výborný vytrvalec. „Kromě města sponzorují závod i místní firmy, hlavně banka Sparkasse a také výrobce minerálních vod,“ doplňuje Stefan úvodní informaci.

A kolik obnáší takovýto závod uspořádat? „Rozpočet na závod je kolem 500 euro. Podílí se na něm 25 dobrovolníků a hasiči z místního sboru. Ti dostanou kromě jídla a pití i malou finanční odměnu pět euro,“ říká Stefan Lamm. Odjíždíme z Dohny za třeskutého mrazu s pocitem, že pořadatelé v Dohně se závodem baví a hasiči by k nám byli i bez finanční odměny stejně vřelí.

Jsou závody, na které vyrazíte jen jednou a více už nikdy. Na jiné jezdíte z různých důvodů opakovaně. Za rok se do Dohny určitě budu chtít vrátit. Kvůli atmosféře adventního trhu, pěkné trase a vzájemné pohodě mezi pořadateli i závodníky.

WEB ZÁVODU