Odpověď je jednoduchá. V Austrálii běhají všichni, všude a kdykoli. Takový je alespoň můj dojem z třítýdenního putování po východním pobřeží Austrálie mezi městy Sydney a Melbourne, které jsme absolvovali v říjnu minulého roku.

Ale po pořádku. Od 10. října se v australském Sydney konaly již sedmé World Masters Games (WMG), které představuji „olympijské hry" sportovců veteránů. Mezi téměř 30 tisíci sportovci z celého světa, kteří soutěžili ve 28 druzích sportu, nechyběla ani výprava českých atletů, ke které patřila i moje žena Alena, aktivní účastnice her chystající se závodit v půlmaratonu, a já jako fotograf a doprovod.

Do Austrálie jsme odletěli z Prahy v pátek 8. října ráno a na druhý den ve 20:15 místního času jsme přistáli v Sydney. Jako atleti jsme se ubytovali v Olympic Parku, který hostil před několika lety pravou velkou olympiádu a byl centrem i této veteránské „olympiády". Olympic Park byl vybudován na místě s velkou ekologickou zátěží, kterou připomíná jen speciální památník v podobě ptačí rezervace. Součástí Olympic Parku je několik desítek sportovišť včetně dvou atletických stadionů a plaveckého areálu.

Je zřejmé, že Olympic Park jako místo určené pro sportovce umožňuje běhání v libovolném rozsahu. Můžete využívat jak dráhu, tak pevné cesty i přírodní povrch v parcích. V rámci WMG tuto příležitost využívali zejména aktivní sportovci, kteří po Olympic Parku běhali opravdu od rána až do večera. Což se konečně od sportovců čeká a je celkem normální.

Půlmaraton se běžel až 18. října, měli jsme tedy dost času navštívit i centrum města Sydney. Kromě prohlídky tradičních turisticky atraktivních míst jsme narazili na běžce. Tito běžci, ať bylo ráno, poledne, nebo večer, pobíhali po nejrůznějších trasách centra metropole. Běhali přes Harbour Bridge, běhali kolem observatoře, běhali kolem Opery i po Královské botanické zahradě. Ale kdyby jen běhali – v parcích se trénovalo, cvičila jóga, procvičovalo se bojové umění, běhalo do schodů – prostě sport na každém kroku. A to musím podotknout, že to byly normální všední dny, kdy většina, a mám tím na mysli i ty sportovce,  plnila své pracovní povinnosti. No dobrá, řeknete si, Sydney je velké město a v něm se najde určitě dostatek „šílenců", kteří se věnují sportování a náhodnému turistovi to přijde jako zvláštní, ale možné.

Po půlmaratonu, který se běžel v neděli a ve kterém Alena vybojovala stříbrnou medaili za Australankou a před Kanaďankou, jsme se v pronajaté Toyotě vydali podél pobřeží do Melbourne. Již na první zastávce v městě Woollongongu jsme nabyli přesvědčení, že Australané jsou opravdu velcí sportovní fandové. Ať byl večer, poledne nebo ráno, na pečlivě připravených stezkách jsme potkávali desítky běžců nejrůznějšího věku, postavy nebo účelu běhání. Vedle dívek, které chtěly evidentně zhubnout, přes manažery, kteří si potřebovali po nebo před prací provětrat hlavu, až po sedmdesátnice, které si zjevně pobíhaly jen tak pro radost.

Toto se prakticky opakovalo v každém i sebemenším městečku, kam jsme přijeli. Vždy se tam našla upravená stezka, po které někdo pobíhal. Takový běh kolem moře je skutečně paráda, moje žena se přidávala k místním běžcům každé ráno a nakonec jsem to nevydržel ani já, neběžec, a v Lake Entrance jsem si uběhl svých prvních 8 km po australském kontinentu. Správy měst se opravdu o sportovní vyžití svých občanů příkladně starají. Například ve městě Orbost, jež má asi 5 tisíc obyvatel, měli v parku kolem dvou jezer vybudovanou síť drobných sportovišť propojených stezkami s vyznačenými úseky. Nechybělo ani sociální zařízení, a to vše v perfektním stavu a čistotě.

Konečně jsme dorazili do Melbourne a ubytovali se v motelu blízko pláží St. Kilda. Podél mořského pobřeží vedla nejen obvyklá promenáda pro pěší, ale i běžecká stezka, po které pobíhalo opět neskutečné množství rekreačních i výkonnostních běžců. Ta stezka se táhla podél pláží mnoho kilometrů a jak říkala Alena, když ji ráno také vyzkoušela: „Není nic lepšího než běžet kolem moře a dýchat prosolený vzduch. To potom i ty kilometry ubíhají nějak samy."

Tak vzhůru do Austrálie – země běhu zaslíbené.