Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Brání zahraniční běžci na českých závodech domácím v růstu?

Brání zahraniční běžci na českých závodech domácím v růstu?
foto: archív behej.com

Radek Narovec | 17.08.2011 | přečteno: 12354×

Není snad závodu s mezinárodní účastí, který by následně nerozproudil debatu o postupu pořadatelů. Má smysl platit start Keňanů či borců z východní Evropy, kteří o míle porazí domácí běžce, posbírají ceny a zmizí v nenávratnu? Někteří však kladou jinou otázku – má smysl platit trochu dýchavičnou domácí „elitu“, pokud časy zaostávají za historickými tabulkami?

Poslední takový případ nastal v malém středočeském městě Žebrák, kde se léta běhá tradiční pětadvacítka. I letos to všem nandali borci tmavé pleti, jejichž jména však nenajdete ve výsledcích renomovaných závodů. Reakce předních domácích závodníků, zejména mužů – raději se na start ani nepostavili.

Někdo vyzývá pořadatele k přesměrování penězovodů směrem k motivaci českých běžců. Jiný by nechal vše na libovůli pořadatelů, protože přece utrácejí vlastní peníze, respektive peníze od sponzorů, které k podpoře závodu získali. Střední názor by pak rozdělil peníze na přilákání kvality ze zahraničí i z domova.

„Chci dělat závody s patřičnou kvalitou. Jinak nedostanu podporu od města, nezaujmu novináře a tím ani sponzory. A když tu kvalitu prokazatelně český běžec nemá, kde ji mám brát?“ říká Jan Rýdlo, který se snaží hájit tradici Českého běžeckého poháru, jehož je závod v Žebráku součástí. Přitom zatímco ze Žebráku si vítězové odvážejí odměny, za umístění v poháru nedostanou kromě pocty nic. Zato černé expresy dostávají často i startovné.

„Loni v Nasavrkách jsem nezaplatil nikoho z ciziny a co se stalo? Stejně nikdo z domácí špičky nepřijel. Raději nechali ležet osm tisíc korun na silnici,“ dodává s povzdechem. „Naši běžci se přímým soubojům vyhýbají. To naprosto nechápu. Takový Kocourek nebo Tesáček nikdy neříkali "tam nejedeme, tam je někdo lepší“. Beru to jako neúctu běžců vůči pořadatelům, ale i divákům, mezi nimiž mohou zrovna být budoucí hvězdy. Jen si vezměte, jak mladí fandili Honzovi Kreisingerovi v Pardubicích, kde srdnatě bojoval s běžci tmavé pleti!"

Běžcům nyní až na výjimky chybí manažerské zázemí, neumí si vyjednat sponzory, kteří by jim umožnili trénovat a regenerovat profesionálně. Na dnešní byť jen evropskou špičku už není možné dělat běh po práci. Dřívější systém managementu skrz státem financované oddíly se víceméně rozpadl. Mezi těmi, které zbyly, se vede někdy až nechutná bitva plná závisti. Je v tom moc osobního, leckdy trenér na truc nepošle svěřence na závod, za kterým stojí konkurent, říkají – bohužel mimo záznam – někteří pozorovatelé.

Pravda je, že se už ani na vrcholných domácích kláních nesetkáme vždy povinně s těmi nejlepšími. Například Jan Kreisinger loni vynechal mistrovské Běchovice, aby dal přednost menšímu závodu v Německu, leč s lepší účastí co do dosažených časů. „Není to neúcta k Běchovicím, ale abych se posunul kupředu, musím běhat s někým lepším, a to nyní doma nemám,“ řekl tehdy závodník, kterého lze jen těžko vinit z arogance.

„V západní Evropě šlo před deseti lety téměř o invazi černých běžců. Ze zahraničních pramenů vím, že v současné době zde operuje až sto padesát afrických běžců, a to ještě v tomto počtu nejsou závodníci z Maroka, Alžírska a Tuniska, kteří závodí převážně ve Francii. Před ekonomickou krizí byly prý tyto počty až dvojnásobné,“ říká nestor českého běžeckého závodění a dlouholetý vydavatel populární termínovky závodů Ivo Domanský.

Upozorňuje tak na skutečnost, které se těžko vyhneme – po Evropě cestuje kvantum závodníků lepších, než nyní vidíme doma. Máme se před nimi uzavírat a hlavně – pomohlo by to posunout výkonnostně domácí naděje? Jejich úroveň je nejen o parník za evropskou špičkou, ale dokonce za i časy, kterých dosahovali čeští či českoslovenští vytrvalci let minulých.

„Je jistě zážitek, když mohu startovat v silně obsazeném závodě s mistry svého oboru a nejezdit je hledat někam po světě. "Pouták“ je však také zapotřebí na zazávodění si o lepší umístění. V současnosti je u nás tolik závodů, že si mohu soupeře téměř vybírat. Nehledě k tomu, že mohu kdykoli vycestovat na závody do zahraničí. Každý jsme jiný. Někdo potřebuje silné soupeře, jiný se zase cítí lépe mezi sobě rovnými," říká žijící legenda Vlastimil Zwiefelhofer.

Jiní lakonicky doplňují, že odsuzovat běžecké kočovníky z Afriky nebo východu znamená i odsuzovat ty české vytrvalce, kteří se hodně podobně vydávají za penězi na méně známé závody v západní Evropě.

„Ideální by bylo vyhodnotit zvlášť české a zahraniční borce, ale kde na to mají pořadatelé brát peníze? Po roce 1990 byli v podobné situaci Rakušané, kam začali jezdit kvalitnější běžci z Československa, Maďarska a Polska a po otevření hranic v roce 1992 především vynikající vytrvalci z tehdejšího SSSR. Nějakou dobu to fungovalo tak, že dávali zvlášť peníze domácím a zahraničním, pak je to přestalo bavit,“ říká Domanský.

Běžecká veřejnost by si rovněž měla uvědomit, že ne každý závod má stejnou filozofii. Zcela jednoznačně se k otázce peněz pro cizozemce staví Radovan Šabata, šéf týmu zajišťujícího Počerady – Louny, pěkný závod na severu Čech, jehož se tradičně účastní i handicapovaní sportovci.

„Mnoho sponzorů se dívá na náš závod trošku jinýma očima. Je tam potlačena snaha co možná největšího sportovního výkonu a je vyzdvihována ta druhá stránka sportu, jako součást životního stylu, integrace a přátelství,“ říká Šabata a dodává: „Ale co diváku dá, když kolem něj proběhne pět černých závodníků a pak čeká dlouhé minuty na další pole závodníků? I my dostáváme mnoho nabídek ke startu u nás. Všem říkám, že je moc rádi u nás uvidíme, ale musejí přijet za své peníze a pak si případnou odměnu za kvalitní výkon vyběhat.“

Anketa

Mají pořadatelé závodů lákat finančně lepší cizí běžce nebo motivovat ke startu spíše ty domácí?

Celkem hlasovalo 106 uživatelů.

Komentáře (Celkem 65)

Nalezené položky: 66 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další Poslední
avatar

Plískov

10 km: 0:31:12 (1987)
půlmaraton: 1:26:42 (2009)

Geo muž 21.08.2011 19:59:00

Krupička jako Krupička , Tonda jako Robert , to mám někdy pocit , že někteří netuší vůbec nic. S těmi běžci , závody , odměnami a růstem výkonnosti mám několik myšlenek o kterých vím s naprostou jistotou , že by fungovali a pomohli našim mladým běžcům . Sepíšu to a pošlu redakci .

Pozor je velký omyl porovnávat sponzorsky kolo a běh , a to z jednoduchého důvodu , k běhání stačí trenky a ( pro většinu ) boty + pár věcí do různého počasí a je hotovo . K cyklistice je třeba už u oblečení počítat s různými neprofuky atd. , ale hlavně to kolo ! To jsou různé materialy , spousta součástek a nesrovnatelně větší trh = obrat = potřeba být vidět abych prodával=více prostředků , které proudí zpět k cyklistice , i když cyklisté mohou namítnout , že jim chybí klasická česká Tour , ale to je jiný problém. Běžecká komunita je podle mne trochu jiná a myslím i variabilnější a to včetně vztahu k přírodě a podobně.

avatar

10 km: 0:51:00 (2009)
půlmaraton: 1:39:22 (2010)
maraton: 4:11:44 (2010)

jans muž 21.08.2011 20:28:11

>> rudo, 19. 08. 2011 23:00:39

No právě kvůli těm jeho věčným zraněním (už cca 11 únavových zlomenin) mi to nepřijde zas tak následováníhodné. A myslim že kvůli zranění vynechává i letošní utmb.

avatar

Sloviensko

rudo muž 21.08.2011 21:23:12

>> jans, 21. 08. 2011 20:28:11

suhlas

ja som ho neuvadzal ako vzorovy priklad, len som sa snazil vysvetlit preco je tak znami, kto sa zaujima o ten isty sport tak ho dobre pozna a sleduje jeho metodu aj s nasledkami ci uz je pozitivny priklad alebo odstarsujuci priklad, da sa na nom vela veci vysledovat a pochopit

Krupicka na rozdiel od mnohych inych ( a na rozdiel od domacich potencialnych hviezd) vsetko verejne vyklopi na svojom blogu a poskytne hocijaky rozhovor

Krupicka presne pise o kazdom treniogu, kazdu amater si moze zajst autom na to iste parkovisko odkial vybiehal hociktory trening a vybehnut ten isty kopec a porovnat si svoj cas. Rovnako Krupicka presne popisuje svoje zranenia trapenia preteky uspesne aj neuspesne, proste nic neskryva Nasa domaca elita stale zije v kulture utajovania projektov stredisk vrcholoveho srotu, ked aj treneri medzi sebou v jednom stredisku tajili trenigove systemy a nikto nikomu nic nepovedal. My nemame vzitu kulturu vsetko dat na verejnost k dispozicii a zadarmo. Preto Krupicka a spol, su tak popularni pretoze o nich kazdy vsetko vie.

Motto: you can't stop, what is coming !
avatar

Čelákovice

Celkem 22125,06 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:50 (2011)
půlmaraton: 1:32:39 (2011)
maraton: 3:23:50 (2011)

Láďa S. muž 21.08.2011 23:11:52

>> Geo, 21. 08. 2011 19:59:00

„Krupička jako Krupička , Tonda jako Robert , to mám někdy pocit , že někteří netuší vůbec nic.

Hm, zajímavé, cítíš se jako lepší člověk proto, že víš více o jednom běžci? Rudo mi tu slušně odpověděl, tvé reakci nerozumím.

Motto: Teprve se zabíhám...
avatar

Plískov

10 km: 0:31:12 (1987)
půlmaraton: 1:26:42 (2009)

Geo muž 22.08.2011 08:26:44

Moje poznámka o Krupičkovi nemá s Rudo nic společného , to je jen postřeh ze závodu , kde někteří jedinci neměli úplně jasno a zaměňovali je . Myslím , že po tom co Robert podepsal smlouvu s Adidasem tohle vymizí. Pro běh je dobře , to co Adidas v Česku dělá , stejně jako zaslouží uznání Ondra Němec a " jeho" Asics , Salomon také trochu v ČR obživl a máme tu spoustu dalších , kteří by mohli začít vracet něco zpět ve formě podpory mladých a nadějných .

avatar

Sloviensko

rudo muž 22.08.2011 09:19:44

ked si pozorne precitam otazku v nadpise, tak to v podstate nedava ziadny zmysel mozu akurat tak branit v zarobku

Motto: you can't stop, what is coming !
Nalezené položky: 66 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.