ROZHOVOR: Jonathan Wyatt - Necítím se favoritem

Cítíš se dobře před víkendem?

Je to v pohodě, ale je to i díky tomu, že po deseti letech a sedmi účastech na World Trophy jsem se letos rozhodl nesoustředit se jen na tuto soutěž. Takže půjdu do toho naplno, ale neočekávám, že bych na vrchol dorazil tentokrát jako vítěz. V podstatě mne ten závod netrápí.

Můžeš stručně popsat své největší letošní konkurenty?

Italové jsou vždy silní a také vím, jak běhají. Oba Marcové (Gaiardo a De Gasperi, pozn.red.) jsou silní, stejně tak další Ital, mladík Martin Dematteis. Vždy překvapí Afričani se svými dobrými běžci a těm se daří, když není trať moc prudká jako třeba v Turecku. World Trophy vždy přinese nějaké to překvapení, vzpomeňme třeba Kolumbijčana Ortize v roce 2006.

Co si myslíš o letošní závodní trati?

Je taková jaká je, já ji nevybíral, můžu se na ni jen připravit. Není tak konzistentní a nemá dlouhé svahy. Jsem trochu zklamán, že v tak bohatém kraji na vrcholky hor vybrali trasu, která končí ve městečku Crans Montana a ne na svazích. Je to škoda, když zvítězí politikaření pořadatelů nad výběrem nejlepší trasy.

Každoročně navštívíš mnoho závodů, neukazuješ tak svým konkurentům příliš ze své formy a strategie?

O to se nestarám, závodím jen a jen pro sebe a umístění není důležité. Pokud podám dobrý výkon a skončím třetí, jsem šťastnější, než když běžím pomalu a vyhraju. Vždy je to o vlastním dobrém pocitu.

Kolik kilometrů týdně naběháš okolo závodů a kolik v přípravě?

Když závodím, je to tak 120 km týdně, jinak 160 km, když dělám objemy. 

Je složité se stále plně koncentrovat, když víš, že pokud se budeš cítit dobře, jsi v den D schopen porazit kohokoliv? Máš na to nějaké triky? Zvlášní koncentrační techniky? Jaký je tvůj dlouhodobý cíl?

Je důležité, aby ti běh přinášel neustále něco nového. I z tohoto důvodu jsem chtěl letos běžet nějaké nové závody a vrátit se s naším týmem na Redbull Dolomitenmana, kterého jsme v neděli vyhráli! Mám mnoholeté zkušenosti a po absolvování závodů, jako byla třeba Olympiáda, už vím, jak se před závodem koncentrovat a přitom zůstat uvolněný. Každý závod je pro mne výzvou a v běhu do vrchu je tou výzvou i samotný kopec, nejen soupeři. 

Mým nejdůležitějším cílem je užívat si svého sportu. Někdy může být trénink trochu nudný, pak něco změním jako třeba zařazením nějakého doplňkového sportu (kolo, lezení po horách nebo posilovna či běžky), aby mne to nadále bavilo. Vždy mám na každý rok plán, ale vždy je flexibilní.

Jak ses dostal k vrchům? Myslíš si, že se jednou stanou respektovanou běžeckou disciplínou?

Začal jsem v době, kdy jsem hledal něco nového. Po velmi tvrdém roce 1997 na dráze. Rok 1998 byl mým premiérovým v bězích do vrchu, ale jinak jsem vždy běhal krosy na Novém Zélandu a na některých jsou tedy pořádné kopce!

Kolika akcí ročně je možné se zúčastnit a přitom podat maximální výkon? Trénuješ méně, jak roky ubíhají?

Já osobně si závodů užívám, takže mi nevadí vyšší počet. Možná to není úplně ideální, ale mne prostě závodění baví. Myslím si, že takových 25–30 závodů ročně je možné absolvovat na vysoké úrovni. Co se týče tréninku, určitě neubírám, protože jak jsem opustil kariéru na dráze, potřebuji pro vytrvalostní závody patřičné objemy a také více krosových běhů. 

Co si myslíš o budoucnosti běhů do vrchu? Jak populární jsou na Novém Zélandu?

Moje země trochu v bězích do vrchu ztratila dech. Máme sice v Crans Montaně (dějišti letošního MS, pozn.red.) malý tým, ale jinak si myslím, že nejlepší novozélandští běžci jdou raději do Spojených Států na studijní pobyty, což ubírá na počtu mladých, kteří by jinak vrchy zkusili. 

Máš svou oblíbenou značku bot?

Ano, Salomon Speed Cross. Ty používám na 95 procent svých závodů, včetně maratonů. 

Můžeš nám nastínit, čím se živíš „v civilu“? Dá se uživit jako profesionální běžec do vrchu?

Dá, pokud chceš. Ale jako většina vrchařů, i já musím dělat něco po zbytek dne. Jsem architektem, studoval jsem šest let na univerzitě a normálně pracuji. Tedy myslím ty dva až tři měsíce, po které se vracím na Nový Zéland.

Byl jsi někdy v České republice?

Ještě ne, ale chystám se navštívit Světový šampionát v běžeckém lyžování v Liberci. 

Už víš, co budeš dělat, až skončíš závodní kariéru?

Nějaké nápady mám…