„Tak jak to běhá, co nohy?“, ozve se z lavičky po mé pravici.
„Ale jo, pohoda, bude hůř“, lehce potlačuji pravdu a propichuji puchýř na pravém chodidle o velikosti třícentimetrové přežrané housenky. Pravou ruku strkám do misky s chladivou emulzí a potírám si mírně znecitlivělou část kolene. Levé lýtko připomíná žulu a …