Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Představujeme: Karel Fait

behej.com | 11.05.2006 | přečteno: 10184×

Známý domažlický vytrvalec Karel Fait se loni dočkal největšího úspěchu ve svém sportovním životě. Na mistrovství Evropy veteránů v silničních bězích si doběhl jako člen štafety 3×3 km pro bronzovou medaili.

Karel Fait (AGP Domažlice) Spolu s ním tvo?ili ?eskou reprezenta?ní štafetu Miroslav Krav?ík z Karviné a Ji?í Westermaier z Kolové u Karlových var?. Karel Fait b?žel druhý úsek závodu a vytvo?il z?ejm? rozhodující náskok pro zisk t?etího místa. Den p?ed štafetou se domažlický b?žec postavil na start p?lmaratónu, kde v kategorii 50–54 let skon?il v ?ase 1:26:04 hod. na 22. míst?. Letos za?átkem b?ezna dosáhl Karel Fait velikého ocen?ní, když ve svých 55 letech byl za tyto úsp?chy za?azen mezi desítku sportovc? okresu Domažlice.

Rekordy a úsp?chy Karla Faita (1950):
5 km – 15:38,6 min.
10 km – 32:34,1 min. (Plze? – škvárová dráha, krajský p?ebor ve 37 letech)
20 km – 1:05:15 hod.
hodinovka – 17 996 m
25 km – 1:23:03,7 hod.
p?lmaratón 1:15:42 hod.
maratón – 2:33:40,8 hod.

Nejv?tší úsp?chy:
ME veterán? v Portugalsku 2005 – 3. místo v krosové štafet? na 3×3km
MS veterán? v Bruggách 1996 – 22. místo na 25 km v mužích 45–49 let
MS veterán? v Birminghamu 1992 – 40. místo na 25 km v mužích 40–45 let
ME veterán? v Úpici 1993 – 13. místo na 10 km v mužích 40–44 let, 13. místo p?lmaraton muži 40–44 let
MS veterán? v Riccione (Itálie) 2002 – 34. místo (z 220 závodník? v cíli) v p?lmaratónu


Kdy jsi za?al s b?háním?

Se závodním b?háním jsem za?al ihned po vojn? v roce 1972. Bylo to v ?eském Krumlov?, kde jsem tehdy pracoval. Všimnul si mne zde m?j první  trenér Bohuslav Šesták, vynikající krumlovský míla?, a za?al m? trénovat pro vytrvalecké trat?, kde jsem m?l tehdy p?edpoklady (po p?echodu ze silni?ního kola) vyniknout. P?ed vojnou jsem totiž jezdil závodn? v barvách Škody Plze? silni?ní cyklistiku. Na vojn? jsem možnost nem?l, a tak jsem se za?al v?novat b?hání, které se pro mne stalo osudové. Z ?eského Krumlova jsem pozd?ji p?ešel do RH ?eské Bud?jovice, z té op?t do Slavoje ?eský Krumlov. Od roku 1976 b?hám v Domažlicích.

Co pro tebe znamená b?hání?

Mým velikým snem bylo vždy b?hat dlouhé b?hy. Velikým vzorem i kamarádem byl Vašek Kameník (myslím, že dodnes nedocen?ný ultravytrvalec, který ve své dob? pat?il k nelepším b?žc?m na 100 km na sv?te – osobní rekord hluboko pod 6:30h). 

Snil jsem i o n?jaké rychlé stovce (100km), ale bohužel lednové vojenské cvi?ení v roce 1983 na Dobré Vod? na Šumav? dalo mým sn?m a p?edstavám vale. Omrzly mn? zde totiž p?kn? nohy (kotníky i palce), druhý až t?etí stupe? a dodnes s tím mám problémy jak v zim? tak i v lét?, kdy mn? rychle otékají nohy. 

Myslím, že se tím i podstatn? zm?nil m?j b?žecký styl (i já jsem to slyšel od lidí co mne znali p?ed tím), ale nevzdal jsem to a stále se snažím ješt? alespo? trošku závodn? b?hat. B?hání je pro mne stále poznávání sebe sama a i okolního sv?ta v?bec. Stalo se mojí celoživotní láskou.

Které jsou tvé nejv?tší b?žecké úsp?chy?

Tak p?edevším úpln? nejvýše si cením dvou t?ináctých míst na dvoudenním ME veterán? v silni?ních b?zích v Úpici v roce 1993, kterých jsem dosáhl na trati 10 km (34:00 min.), o den pozd?ji pak v p?lmaratónu ?asem 1:16:07 hod. Stejn? vysoko si cením i 22. místo na MS veterán? v silni?ním b?hu, které se uskute?nilo o t?i roky pozd?ji. Z mladších let to byl zejména rok 1980, kdy jsem zab?hl celou ?adu kvalitních výkon? na tratích od 15 kilometr? na silnici až po maraton, tehdy 2:33:40,8 hod. 

V té dob? o m? projevil krátkodobý zájem tehdejší reprezenta?ní trenér našich vytrvalc? Bohdan Müller. Bylo to na silni?ním b?hu na 20 km nazvaném Safari ve Dvo?e Králové, kde jsem tehdy dob?hl na jedenáctém míst? ve svém nejlepším výkonu na této trati 1:05:15 hod. Myslím si, že pro velkou ?adu b?žc? je tento výkon t?žko p?ekonatelný. P?ede mnou skon?ilo jen dev?t ?eskoslovenských reprezentant?, kte?í zde startovali p?ímo ze soust?ed?ní, a tehdy nejlepší západo?eský vytrvalec Zden?k Mizera z Mariánských Lázní. Tehdy zvít?zil ?eskoslovenský reprezentant Vlastimil Zwiefelhofer, domažlický odchovanec, v novém tra?ovém rekordu 1:01:00 hod!!! 

V osmdesátých letech byla v Domažlicích vynikající stmelená b?žecká parta, z níž bych rád jmenoval Št?pána Podestáta, Ji?ího Konopa, Petra Konopa, Václava Šrejbra, Josefa Mautnera, Milana Veselého a mnoho dalších. A? mi prominou ti, které jsem opomn?l jmenovat. Všechny nás trénoval Petr Faschingbauer, kterému bych touto cestou rád pod?koval za vše, co pro m? ud?lal. Z jeho tréninkových metod t?žím dodnes. Pod?kování pat?í rovn?ž Bohuslavu Balcarovi, jehož zásluhou jsem se v roce 1976 ocitl v Domažlicích a který m? i n?jaký ?as trénoval.

?emu vd??íš za své úsp?chy?

P?edevším svému zdraví, výbornému rodinnému zázemí, ?ad? mých p?átel a známých, kte?í m? stejn? jako m?j sponzor Agropodnik Domažlice (m?j zam?stnavatel, kde pracuji jako skladník pohonných hmot – což není také nic zdravého, ale alespo? mám zam?stnání) dob?e znají a up?ímn? mi fandí. Nejv?tší podporu mám ve své manželce i celé rodin?. M?j trénink byl vždy založen na vyšších objemech (ve 30 letech jsem zvládal p?i 2 sm?nném zam?stnání až 210 km týdn?, jednou dokonce 255 km!). Nyní ve veteránském v?ku b?hám již podstatn? mén?. 

M?l jsi, ?i máš b?žecké vzory?

Ano. Byl to p?edevším vynikající britský vytrvalec sedmdesátých let David Bedford. Dnes ?editel londýnského maratonu. Zaujal m? svým tréninkovým pojetím stejn? jako ?ada dalších britských b?žc? pro jejich houževnatost a tvrdost trénink?. Velkým vzorem je pro m? Vlastimil Zweiholfer pro b?žecké um?ní a skromnost. A pokládám si za ?est, že jsem s ním mohl závodit, b?hat. Je velká škoda, že jeho šesté místo z krosového MS v roce 1979 v irském Limericku nebylo dodnes ocen?no.

Co bys vzkázal mladé b?žecké generaci?

Aby se nebála prvních b?žeckých neúsp?ch?, aby byla vytrvalá, houževnatá a tvrdá sama k sob?. I já jsem svých nejv?tších úsp?ch? dosáhl až po sedmi letech systematického tréninku a tvrdé tréninkové ?ehole, a to i p?i zam?stnání ve t?ísm?nném provozu (hornictví, strojírenství). I když má ?lov?k amatérské podmínky, m?že mít srdce profesionála, má-li sv?j sport opravdu rád.

Jaké jsou tvé další koní?ky?

Mezi mé další záliby pat?í historie (st?edov?k), cestování a p?íroda.

Jaká je tvá životní a sportovní filozofie?

I amatér m?že mít srdce profesionála. A narodili jsme se na této planet? proto, abychom na ní zanechali sv?j otisk! O tom jak hluboký a jaké kvality bude záležet jen a jen na každém z nás samotném.

P?evzato z ?asopisu Sv?t b?žc?