Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Využijte TF k lepšímu tréninku

Využijte TF k lepšímu tréninku

Aleš Tvrzník | 05.10.2006 | přečteno: 39747×

Řízení běžeckého tréninku podle tepové frekvence je už dnes pro většinu systematicky trénujících běžců samozřejmostí. Přesto se občas setkáváme s výjimkami a protiargumenty typu, že jakéholiv řízení intenzity a s ním nezbytně spojená technokratizace a nejrůznější výpočty jen narušují radost ze samotného běhání.

S tímto názorem lze souhlasit snad jen u sváte?ních b?žc? bez jakýchkoliv b?žeckých ambicí a cíl?, kte?í tak veškeré ?ízení tréninku pojímají metodou „pokus a omyl“.

Z praxe ovšem víme, že se tito b?žci ?asto dopoušt?jí zásadní metodické chyby a nev?domky b?hají p?íliš intenzivn?, ?ímž nerozvíjejí (pro n? tak d?ležitou) základní aerobní vytrvalost. Vlastn? se tak p?et?žují a p?edem odsuzují k nezdaru. Logicky potom u nich nelze o?ekávat pocity b?žecké euforie a ani trvalejší zájem o b?h.

Pokud nám ovšem jde o systematické zlepšování kondice, individuální zlepšování b?žecké výkonnosti a nechceme vlastní organizmus více poškodit než mu prosp?t, je ?ízení tréninku podle tepové frekvence prakticky nevyhnutelné. 

Ano, ?ízení podle tohoto parametru ur?it? není všespasitelné a zcela stoprocentní, ale rozhodn? dostupné každému b?žci a p?itom i pom?rn? vysoce efektivní. 

V tomto ?lánku se zamyslíme nad tepovou frekvencí, jejími d?ležitými hodnotami a zejména nad jejím praktickým využitím v b?žeckém tréninku. 

Tepová frekvence jako p?ímý ukazatel efektivity práce srde?ního svalu a cévního systému závisí na celé ?ad? faktor?, z nichž nejd?ležit?jší je trénovanost a v?k. 

Zjednodušen? m?žeme ?íci, že p?i zvýšení intenzity a rychlosti b?hu tepová frekvence vzr?stá. U trénovaného b?žce roste tepová frekvence p?i b?hu v?tšinou mnohem plynuleji, bez výrazných výkyv? a s rychlejším uklidn?ním.

 

Klidová tepová frekvence jako d?ležitý pomocník

A? by se na první pohled mohlo zdát, že klidová tepová frekvence neustále pohybov? aktivní b?žce až tolik zajímat nemusí, opak je pravdou. I tento ukazatel nám mnohé prozradí o naší trénovanosti i aktuálním zdravotním stavu.

Hodnoty klidové tepové frekvence se u netrénovaného ?lov?ka zpravidla pohybují mezi 70–80 tepy za minutu, u žen je pr?m?rná hodnota p?ibližn? o 6 tep?/min vyšší. V d?sledku pravidelného tréninku se optimalizuje výkonnost srde?n? cévního systému a hodnota klidové tepové frekvence se snižuje n?kdy až na 40–50 tep?/min. 

Výzkumy prokazují, že lidé s nižší klidovou frekvencí se dožívají vyššího v?ku. Nejmarkantn?jšího poklesu klidové tepové frekvence dosahují za?áte?níci. Klidová tepová frekvence za?ínajícího b?žce klesá až o 1 tep týdn? po dobu p?ibližn? 12 týdn?. Z praxe známe p?ípady špi?kových vytrvalc? s klidovou tepovou frekvencí jen n?co málo nad 30 tep?/min.

Klidová tepová frekvence se m??í po probuzení ráno ješt? vleže, d?íve, než se za?neme jakkoliv pohybovat. Krom? hodnocení rozvoje vytrvalostní výkonnosti poukazuje ranní klidová tepová frekvence i na aktuální stav našeho organismu. 

Pokud je oproti obvyklým hodnotám zvýšena o více než  5 až 10 tep?/min, není n?co v po?ádku. P?í?inou m?že být nedostate?ná regenerace po p?edchozím náro?ném tréninku (z dlouhodob?jšího pohledu se m?že jednat o p?etrénování), dále za?ínající onemocn?ní (infekce) a v neposlední ?ad? i d?sledek nedostate?ného spánku nebo nadm?rného požití alkoholu. 

Podle p?í?iny zvýšení klidové tepové frekvence je rozhodn? v t?chto p?ípadech zapot?ebí upravit tréninkový plán, za?adit leh?í trénink nebo úplné volno. Velmi ?astou chybou „p?emotivovaných“ b?žc? s pevnou v?lí je názor, že se taková situace musí „rozb?hat“. Propukající infekce se potom snadno ší?í a v krajním p?ípad? m?že postihnout i srde?ní sval s fatálními d?sledky. 

(dokon?ení za týden)

 

Mgr. Aleš Tvrzník
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké obuvi.