Pokud dostaneme kladné vyjádření lékaře, věříme, že jeho soudy jsou správné. Pokud nebyly a nám se něco stane, můžeme ho dokonce žalovat!

Hodně jsme si zvykli přenechávat zodpovědnost za své zdraví ostatním. Tak se pomalu odcizujeme sami sobě. Když se sportovec zraní, nechá se vyšetřit, ve vážných situacích operovat a pak, pokud za čas není ve své formě, slýcháváme: „doktor pokazil operaci“, „poslali mě pod kudlu a nebylo to nutné“, případně „tak dlouho mě léčili na něco jiného a nepoznali, co mi ve skutečnosti je“… Za vše mohou ti druzí. Copak lékaři jsou tak všemocní?

Co ale nakonec vede k uzdravení? Jak se tkáně doopravdy obnovují? Ať je podpůrným zásahem operace, tedy zásah do jejich struktury, nebo léky, tedy zásah chemický, je jedna věc, kterou nakonec musíme udělat sami. To, co tělo pro svou regeneraci skutečně potřebuje, je prostor pro nastartování vlastních samoléčebných procesů.

Jedny z těch nejdůležitějších jsou horečka a zánět. A nejspolehlivějším ohlašovatelem je bolest. A my se jim tak zoufale vyhýbáme i v mírné formě, kdy nás vážně neohrožují, pouze tělo stimulují k samoléčbě. Příroda se chová velmi účelově. Proč by tady existoval tak nákladný projekt, jako je člověk, který je tak složitý, a proto tak křehký vůči porušení rovnováhy, kdyby zároveň neměl také úžasnou schopnost regenerace? Nakonec je zodpovědnost stejně jen a jen na nás. V ideálním případě nám vnější léčba pomůže, urychluje proces uzdravení, ale taky, i při dobré vůli lékaře, nemusí být odhadnuta zcela správně.

A jak je to s problémy u sportovců, se kterými lékaři neví, co si počít? Bolesti achilovek, krku, hlavy, únava a podobně? Rentgen nic neprokáže, vyšetření krve v pořádku. Dostanete doporučení na vitamíny a farmaka blokující bolest, abyste si jí už nevšímali a neobtěžovala vás.

Ve skutečnosti v těchto chvílích tělo volá jen po jednom: „Věnuj mi dostatek pozornosti a pochop, proč tento problém mám.“ Problém a nemoc je vždy důsledkem oddělení. Zdraví je propojení, komunikace, fungující logistika všech složek člověka. Nemoc je chyba v systému. Nemoc naznačuje: „Najdi chybu a odstraň ji.“ Trvale nepomůže „vypnout bolest“, jak inzerují reklamy.

Pokud si tohoto odpojení všimneme hned zpočátku, nepotřebujeme odborníka lékaře. My sami jsme se sebou celý život, jen my sami jsme měli nejvíce možností sami sebe poznat a my sami máme nejlepší možnosti, jak spustit samoléčebný proces. Bohužel my sami jsme také ti, kteří často neposlouchají své tělo a konají více podle svých přání a ega. Ne každému je dáno, aby natrénoval na maraton v čase pod tři hodiny a taky po každém tréninku to tělo hlasitě bolestí ohlašuje přes veškeré snahy o dobrou regeneraci a stravu.

Všechny články o zdraví, všechny rady a veškerá doporučení jsou velmi konkrétní, mohou vám sednout, ale nemusí. Musíte jich přečíst hodně a mnoho vyzkoušet, než najdete cestu, která vám opravdu vyřeší váš problém. A nebo signály svého těla posloucháte a pomoc najdete brzy.

Harmonie celého systému obsahuje nejen to, jak trénujeme, jak kompenzujeme svou pohybovou zátěž, jak jíme, jak spíme, jak se stresujeme a zda je nám dobře doma se ženou či manželem. Harmonie zůstává tehdy, pokud si důsledky našeho počínání uvědomujeme. Každý dobře fungující systém má totiž velmi dobrou i zpětnou vazbu. A to je věc, na kterou se v našem světě trochu zapomíná. Kolikrát jenom stačí pochopení a procítění toho, jak nám je, když děláme to či ono, aby si tělo samo upravilo aktivity tak, jak je to pro ně dobré či abychom intuitivně pochopili, jakou terapii podstoupit. Jenom si to dovolit!

MARTINA VYSTRČILOVÁ

– vyučuje a současně dokončuje doktorandské studium na FTVS UK
- specializuje se na prevenci zranění u běžců a sprinterů
- lektorka anatomie, zátěžové fyziologie, cvičení a tréninku dětí
- působila jako fyzioterapeutka softbalové reprezentace žen
- zajímá se o klasické a alternativní masážní techniky, reflexní a rezonanční terapii, čínskou medicínu a holistický pohled na člověka a tělo