Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Může se stát z kuřáka běžec? (2.díl)

Vanda Kadeřábková-Březinová | 03.11.2006 | přečteno: 9028×

V dnešním druhém díle o kouření se posuneme od běhu do „běžného“ života. Jak moc je kouření nešvarem a jak moc nemocí? Mají být více tolerantní kuřáci nebo naopak nekuřáci? Vanda Kadeřábková-Březinová hledá odpověď.

foto:www.dw-world.de
Pro Patrika z Prahy bylo p?estat kou?it nejlepším rozhodnutím v život?. „Hodn? mi pomohlo aikido,“ ?íká. „P?estal jsem v roce 2000 – a najednou. Ješt? pár let potom jsem doma na stole m?l nedokou?enou krabi?ku, ale nikdy jsem si už nezapálil“. 

P?iznává, že ze za?átku to bylo peklo, nejvíce první m?síc. „Hlavn? v hospod? ?lov?k neví, co s rukama. P?eci jenom jste zvyklí na ten rituál. N?kde jsem ?etl, ze závislost na nikotinu vzniká asi u jednoho procenta ku?ák? a zbytek je závislý prav? na tom rituálu,“ p?edává své zkušenosti dále.

Podle odborník? je to se vznikem závislosti složit?jší – v první fázi jde o r?zn? dlouhou dobu závislost psychickou – na již zmín?ném rituálu, part? a situacích, kdy skute?n? lze stále p?estat bez v?tších problém?. 

Po ?ase však nastoupí druhá a t?žší fáze – závislost fyzická, kdy už „bez toho ?lov?k nem?že být“. Musí si zapálit hned po probuzení, mít cigarety neustále u sebe a p?i pokusu p?estat ho trápí abstinen?ní p?íznaky, které ho ?asto donutí op?t za?ít. Dokonce i když si zapálí po letech s tím, že kou?ení bude mít pod kontrolou, m?že do toho spadnout stejným zp?sobem jako d?íve.

Nikotinové receptory v mozku se totiž již b?hem první fáze závislosti namnoží, ale jejich po?et už z?stane vyšší, i když ?lov?k již nekou?í, a tyhle receptory neustále cht?jí tu „svou“ dávku. I tímto lze vysv?tlit, pro? jsou ve vztahu ke ku?ák?m a kou?ení odvyknutí ku?áci „ost?ejší“ než neku?áci. 

Jako Luboš: „Kou?il jsem od svých 14 do 28 let. A hodn?, cca 1,5–2 krabi?ky denn?. Te? po pár letech ku?áky doslova nenávidím, kou? cítím na hodn? velkou dálku. Zvláš? v MHD mi to vadí, a to jsem si myslel, jak k nim budu tolerantní, až p?estanu kou?it. Taky mám ale pocit, že to byla dobrá p?íprava na b?h, myslím že jsem rychlejší než ostatní práv? proto, že jsem na nedostatek kyslíku v plicích prost? zvyklý.“ 

Pokud t?mi ?trnácti lety p?íliš neutrp?la Lubošova vitální kapacita plic, dá se to tak ?íct. Pokud však chceme trénovat s menším množstvím kyslíku, zaje?me si rad?ji na vysokohorské soust?ed?ní. Vzduch tam bude jist? zdrav?jší.

Jak ven ze závislosti?

„Já si myslím, že kdo chce p?estat, musí p?estat ihned v tom okamžiku, kdy se rozhodl. Žádný takový ty ´dokou?ím krabi?ku´ nebo ´nejd?ív to omezím na 10 denn?…´ nefungují,“ radí Patrik svým následovník?m. 

Totéž doporu?ují i odborníci. Pro zmírn?ní utrpení abstinen?ními p?íznaky je na trhu celá ?ada p?ípravk? náhradní nikotinové lé?by. Náplasti, tablety, žvýka?ky ?i nikotinové špi?ky by se m?ly užívat dobré t?i m?síce. B?hem té doby je však nutné osvojit si nový životní styl – t?eba za?ít práv? b?hat, uv?domit si a eliminovat všechny situace, které kdy svád?ly „k h?íchu“. 

Komu to jde h??e, m?že léka? p?edepsat také n?který z lék? na p?edpis, nap?íklad Zyban. A ješt? lepší a ú?inn?jší je odvykat ve skupin?, za pomoci odborník? v n?kterém z Center lé?by závislosti na tabáku.

„Síla v?le mnohdy nesta?í,“ ?íká ?editelka ?eské koalice proti tabáku, MUDr. Kate?ina Langrová. „Nejd?ležit?jší je se nevzdávat a v?d?t, že v tom nejste sami,“ ?íká. Podobná skupina pomohla v jeho vlasti i „sedmikrabi?kovému“ Mal?anovi Bartolovi, zmín?nému v minulé ?ásti.

A propos – za všechno nem?že jen samotný nikotin. Ten ku?ákovi „jen“ zp?sobí závislost, které se obtížn? zbavuje a zvyšuje mu krevní tlak. Ale spalováním list? tabáku vzniká až 5000 látek, z nichž kolem stovky je škodlivých nejen jemu, ale práv? a p?edevším lidem okolo, kte?í se spolu s ním stávají pasivními ku?áky, pokud musejí kou? dýchat. 

Látky, kde nechybí fenol, akrolein, kyanovodík, amoniak, oxid uhelnatý, benzen, toluen, aceton a mnohé další, zp?sobují nejen obávanou rakovinu, ale p?edevším onemocn?ní srdce a cév, zhoršují nebo mohou dokonce vyvolat alergii ?i astma, a to už nás rozhodn? nem?že nechat v klidu. Rakovinu u citlivých jedinc? m?že zp?sobit i krátkodobá expozice tabákovému kou?i, postižení cév však hrozí nám všem, a? jsme ?i nejsme jakkoli citliví. 

Už po n?kolika minutách v zakou?eném prost?edí jsou totiž (u každého!) patrné zm?ny na mikrostruktu?e cév, které se ne vždy dokáží vrátit do p?vodního stavu. Jejich st?ny jsou propustn?jší a také náchyln?jší k usazování k tvorb? sraženin, odkud je už jen kr??ek k infarktu, mozkové mrtvici, nebo náhlé smrti i u pom?rn? mladých lidí. Takže, i na to pive?ko po tréninku ?i závod? rad?ji n?kam jinam, než do zakou?ené hospody.

Jaký je váš názor na toleranci mezi ku?áky a neku?áky? Vyplatí se vym?nit závislost na nikotinu za závislost na b?hu?