Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Atletický trénink: Výživa a vrcholový sport (I.)

Atletickytrenink.cz | 15.05.2007 | přečteno: 11464×

Sportovní výkonnost podléhá u každého sportovce dvěma skupinám faktorů. Jedná se o faktory endogenní, jehož nositelem je samotný sportovec, tj. tělesné a duševní dispozice (schopnosti, dovednosti, rysy apod.), a faktory exogenní, které se netýkají vlastního tréninku, nejsou trénovatelné. Ačkoliv nejsou přímou součástí vlastního tréninku, musíme s nimi počítat.

Mohou to být r?zné vlivy jako materiál, klimatické vlivy, r?zné jevy a pochopiteln? i druh a složení výživy. Sportovní výživa je úzce spjata s energetickým metabolismem a zdravotním stavem každého sportovce, a to nejen vrcholového. Díky vysoké intenzit? a objem?m dochází ?asto k p?ekra?ování fyziologické hranice zat?žování ?lov?ka.

Chyby ve výživ? pak mají p?ímý dopad na jeho tréninkovou kapacitu a aktuální výkonnost. Problematika sportovní výživy pro výkonnostní sport je úzce spjata s extrémními nároky na organismus, a proto se musí neustále hledat nové postupy a použití r?zných speciálních podp?rných prost?edk?, bez nichž se trénink sportovce již neobejde.

Vývoj vrcholového sportu v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech otev?el obrovský prostor pro objevování nových znalostí a dalšího experimentování. Pokud se nyní za t?mito zkušenostmi ohlédneme, m?žeme shrnout platné informace o výživ? pro sportovce do následujících okruh?:

Stavba a udržování bun?k a tkání
Enzymatická a hormonální regulace látkové vým?ny
Podpora antioxidativního ochranného systému
Zlepšování funkce imunitního systému
Dodávání energie

I když je pro sportovce limitujícím faktorem výživy vysoká dodávka energie, ostatní funkce výživy nesmí být opomenuty. V procesu získávání energie pro pohyb jsou zapojovány všechny t?i hlavní živiny – sacharidy, bílkoviny a tuky.

Živiny
Optimální výkon vyžaduje pe?livou nutri?ní vyváženost základních živin. Trojpom?r základních substrát? ve výživ? ?lov?ka by m?l být:


* sacharidy 55 – 60 %
* bílkoviny 15 – 20 %
* tuky 25 – 30 %

z celkového energetického p?íjmu. Doporu?ené dávky pro sportovce respektují obecn? pom?r živin na hodnot? 4:1:1 (nap?. 400 g sacharid?, 100 g bílkovin a 100 g tuk?). Existují tzv. standardy pro optimální dietní p?íjem (Doporu?ené denní dávky – RDA), což je odhad adekvátního p?íjmu ur?itých látek pro udržení dobrého zdraví. Tyto standardy zde nebudu uvád?t. Chci jen podotknout, že nutri?ní pot?eby vrcholových sportovc? však tyto RDA hodnoty výrazn? p?evyšují.

Složky stravy se obvykle d?lí do šesti t?íd:

* sacharidy
* bílkoviny
* tuky
* vitamíny
* minerály
* voda

Sacharidy

Glukosa, uvol?ovaná rozpadem jaterního glykogenu, cirkuluje v krvi a slouží jako zdroj energie pro CNS, p?ípadn? je vychytávána svalovými bu?kami. Její množství je sice z hlediska celkového obsahu energie zanedbatelné, avšak je d?ležitým regula?ním prost?edkem.

Množství uloženého glykogenu v obou zmín?ných orgánech se individuáln? velmi liší a m?ní se za r?zných podmínek. P?i poklesu p?vodního množství svalového glykogenu na 1/3, dochází k ovlivn?ní kvality výkonu. Ješt? výrazn?ji p?sobí pokles hladiny krevního cukru, což je jev pom?rn? ?astý a vyplývá z nízkého obsahu glykogenu v játrech.

Tomuto jevu se ?íká hypoglykémie a její projevy lze pom?rn? dob?e rozpoznat (ztráta orientace, diskoordinace, ztuhnutí lícních sval?).

Využití svalového glykogenu

Využití svalového glykogenu pro svalovou kontrakci záleží na:
a) trénovanosti
b) dob? trvání a intenzit? zatížení
c) zásob? svalového glykogenu

Opakovan? zat?žovaný sval, jehož zásoby glykogenu jsou v maximální možné mí?e vyvinuty, se okamžit? po výkonu snaží znovu vytvá?et co nejv?tší zásoby, a tak v této dob? okamžit? p?ijímá a ukládá všechny nabízené sacharidy. V rámci regenerace se organismus snaží vytvo?it v?tší zásoby energie, než které m?l na po?átku (princip superkompenzace).

Celá procedura si však vyžaduje trochu více ?asu (2–3 dny), takže je nutné podle toho upravit tréninkový plán sportovce. Pokud je vše správn? na?asováno, lze zásoby svalového glykogenu až zdvojnásobit. Dojde-li k vy?erpání zásoby glykogenu v obou orgánech, zvýšenou m?rou se využívají tuky, p?i?emž nezbytná hladina glykémie je udržována zvýšeným procesem tvorby glukosy z bílkovin (tzv. glukoneogeneze).

Potom dochází k úbytku svalových, plazmatických a dalších typ? bílkovin. V pr?b?hu zatížení již nelze prakticky využít k tvorb? energie jinou živinu než cukry. Tuky jsou dlouho tráveny, pot?ebují dostate?n? prokrvený zažívací trakt a dostatek energie ke své p?em?n?, totéž v podstat? platí i o bílkovinách. Jsou-li tedy cukry podávány vhodnou formou a ve vhodný ?as a správném složení, jsou rychle vst?ebávány i využívány.

pokra?ování za týden


Karel Walter
šéfredaktor web magazínu Atletickytrenin­k.cz,
atletický trenér I. t?ídy a prezident brn?nského atletického klubu TRACK&FIELD Brno
organizátor nejstaršího p?espolního b?hu na Morav? – „B?hu Lužánkami“
jednatel Agentury Walter – agentura p?sobící na poli sportmanagementu,
www.atletickytrenink.cz
www.agenturawalter.cz