Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Když se řekne: reflexní změna

Když se řekne: reflexní změna
foto: Hana Šlegrová

Jitka Stehlíková | 31.08.2009 | přečteno: 37335×

Snad každý z nás to pravděpodobně někdy zažil – větší zatížení, na které nejsme zvyklí, navíc bez předchozí řádné přípravy, na závěrečné protažení nebo potřebnou regeneraci nezbývá moc času. Následky tohoto a podobných počínání snad nemusím popisovat.

Pavlína Houdková, která se připravuje na zářijový pětikilometrový adidas běh pro ženy, v jednom ze svých posledních příspěvků uvádí kromě jiného, že ji „zlobí“ koleno. Bolesti se ozývají především při chůzi ze schodů nebo při běhu z kopce. Pavlína ve svém článku doufá, že se koleno umoudří. Obávám se ale, že doufání nebude stačit. Otázkou je, je-li na vině opravdu zmíněné koleno, nebo je příčina někde jinde?

Záludností tzv. reflexních změn, neboli spoušťových bodů je fakt, že bolesti jimi zapříčiněné se objevují v místech více či méně vzdálených od skutečného místa funkční poruchy. Z toho plyne jeden zásadní problém – terapeutický zásah v místě bolesti zpravidla nevede k úspěšné nápravě stavu. Vznikne-li spoušťový bod, dochází ke snížení elasticity svalu, nebo dokonce až k jeho „zatuhnutí“.

K tomu dochází nejčastěji následkem většího napětí ve svalové tkáni, při dlouhotrvající tzv. izometrické kontrakci svalu, která vede ke snížení žilního odtoku z pracujícího svalu. Důsledkem toho se zde hromadí produkty metabolismu. Spoušťový bod je následně zdrojem bolesti, která se šíří podle určitého vzorce a vzniká tedy při další zátěži nebo kompresi postiženého místa. Každý sval má svá typická místa, kde tvoří spoušťové body, a tyto šíří bolest zase v určitých již popsaných zónách.

Existuje velké množství pohybových aktivit a vůbec je nemusíte provozovat na vrcholové úrovni, a přesto běžně dochází ke vzniku spoušťových bodů. V podstatě nemusíte „dělat nic“, stačí nějaký čas nevhodně sedět u počítače nebo si ve spánku nešťastně podložit hlavu se stejným výsledkem.

Ve velké většině případů je to ale právě přetěžování, které má na svědomí vznik a udržování reflexních změn. Na tomto místě musím zmínit další rizikový faktor, který z přetěžování přímo vyplývá, a tím je únava. Ta v sobě skrývá veliké nebezpečí – a tím je mechanické poškození (úraz), což má za následek aktivaci dalších spoušťových bodů, tvorbu náhradních pohybových programů, které již nejsou ekonomické a to pro pohybový systém rozhodně není výhodné.

Přetížení je obvykle opakované anebo akutní, což je varianta horší, protože náhlá zátěž bez předchozí přípravy bývá velice často spojena s mechanickým poškozením (tato velká zátěž přitom nemusí mít s během nic společného, postačí po ránu zvednout těžké břemeno z podlahy a k tomu přidat k narovnávání trupu z předklonu navíc jeho rotaci – lehce se může stát, že se z předklonu nenarovnáte následující tři dny…).

Trauma, které vznikne následkem neočekávané zátěže, může, ale také nemusí být na první pohled zřejmé. Vykloubení, distorze, nebo hematom na povrchu vzniklý nárazem patrně nezůstane bez povšimnutí – na rozdíl od tzv. mikrotraumat, které nemusíme v průběhu sportovní zátěže anebo krátce po jejím ukončení vůbec vnímat. A toto je největší nebezpečí včas nepoznaných zranění. Další zatížení bez dostatečného odpočinku a regenerace zaručeně připravuje kvalitní terén pro vznik nových nebo aktivaci již přítomných spoušťových bodů.

Tímto se dostáváme k základnímu rozdělení reflexních změn. Většina spadá mezi skryté – tzv. latentní spoušťové body. Ty vznikají nejčastěji jako důsledek nesprávných pohybových stereotypů včetně nesprávného držení trupu (v klidu i při sportovní nebo jiné zátěži). Svou roli zde hraje i nemoc nebo stále častěji stresové prostředí.

S tímto typem reflexních změn se potkáváme každý. Snad nejtypičtější lokalitou je horní partie trapézového svalu. Toto skladiště napětí nabízí obvykle velké množství míst na pohmat velmi citlivých. Při kompresi se bolest rozšiřuje v typických vzorcích, jak bylo uvedeno v úvodu. V případě horní části trapézového svalu se jedná především o oblast hlavy. Při detailnějším pohmatu napříč průběhu svalových vláken lze vyvolat izolovanou kontrakci daného svalu – jednoduše lze vyzkoušet na extenzorech zápěstí a prstů.

V případě, že se latentní spoušťový bod změní v aktivní formu, žádného tlaku k vyvolání těchto příznaků již není potřeba – bolest se bude spolehlivě rozšiřovat sama. K ní se zpravidla přidá navíc ztuhlost, omezení rozsahu pohybu a také nedobrá nálada, která situaci obvykle ještě zhorší.

Přechod latentní reflexní změny v aktivní spoušťový bod není nijak složitý. Postačí k tomu několikrát vzpomínané přetížení bez adekvátní přípravy, nebo někdy stačí jen prochladnutí.
Kromě již uvedených nepříjemností, které s sebou nese přítomnost reflexních změn, musím zmínit ještě jednu velmi podstatnou věc, která by nás měla zajímat. Tou je znatelné snížení svalové síly.

Zde bych chtěla varovat před jakoukoli snahou tímto způsobem oslabené svaly jakýmkoli způsobem posilovat. Další neúměrná zátěž povede ke zhoršení stávající funkční poruchy a k jejímu dalšímu „řetězení“. V první řadě je nutné reflexní změny najít a odstranit. Svalová síla se následně vrátí k normálu automaticky.

Pokud by z předchozího vyplývalo, že se tento typ funkční poruchy tvoří pouze v přetížených a zkrácených svalech, není tomu vždycky tak. Spoušťové body jsou „jako doma“ i ve svalech oslabených. Mechanismus vzniku je ale jiný – zde se naopak několik svalových vláken snaží zachránit funkci celého svalu, a proto dochází k jejich přetížení.

Co je vlastně funkční porucha? Na rozdíl od poruchy strukturální, u funkční se neobjevuje žádná organická příčina (např. trauma). Jedná se však nejen o poruchu funkce jako takové, ale i o poruchu jejího řízení. Na neživém svalu patolog žádné reflexní změny nenajde, na rozdíl od změn traumatických (např. jizvy).

Pro funkční změny pohybového systému je typické jejich tzv. řetězení (šíření). Každá, i zcela minimální porucha tohoto charakteru, ovlivňuje systém jako celek. Díky autoreparačním schopnostem je ale organismus schopen řadu těchto změn napravit sám bez vnějšího zásahu. Pokud je zatížení velké a opakované, doprovázené navíc traumatizací, nemocí nebo psychickou nepohodou, funkční změny mají tendenci přetrvávat. Tento stav nepřeje ani autoregeneračním (reparačním) mechanismům, které se velmi rychle vyčerpají.

Zaktivované spoušťové body tedy mohou po řádném odpočinku a regeneraci znovu přejít do své „skryté“ podoby. Příznaky vymizí, je však otázkou času, kdy dojde k recidivě.
Pokud je sval v „dobré kondici“, nebezpečí, že se akutní reflexní změna projevuje ve své aktivní podobě je menší, než v případě svalu ochablého.

Jak naložit se spoušťovými body probereme příště.

Komentáře (Celkem 4)

Nalezené položky: 5 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

terix muž 02.09.2009 22:04:44

Dobry vecer,

je prosim clanok prevzaty ci original napisany pani/slecnou autorkou Jitkou?

avatar

Kroměříž

Jita žena 04.09.2009 23:23:11

>> terix, 2. 9. 2009 22:04:44

Zdravím, problematika spoušťových bodů se ve fyzioterapii běžně řeší (alespoň doufám), vezmu-li v úvahu znalosti ze studia (FTK UP)a zkušenosti jednak z praxe a také ze svého běžeckého snažení, při kterém se čas od času nějaký problém vyskytne, pak se na to snažím upozornit. Výsledek viz výše.
Jitka St.

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.
avatar

terix muž 05.09.2009 14:11:01

>> Jita, 4. 9. 2009 23:23:11

Ak to nebude prekazat, trosku sa Vam tu rozpisem :D
Ja mam problem s lavou hornou koncatinou a lavym prsnym svalom, ziadna sila, triceps a prsny sval sa nanapina, triceps funguje iba jedna hlava, dalsie dve nie.
Nie som bezec, venujem sa bojovym umeniam, beh ako doplnok, cize ma to zranenie dost obmedzuje.
zacalo to asi pred 2 mesiacmi, tlaky nad hlavu s velkou cinkou, cca 80kg, bolest pri lopatke, tak uz len kliky na konci (cize este mi nic nebolo-sila bola), potom som mal nejaku virozu (cca na druhy den??), triceps i prsny sval sa zacali ku koncu choroby akoby chviet, akokeby samovolne napinat, trvalo to par dni, bolelo ma lave zapestie a krk.
odvtedy mi to nefunguje.
obvodny lekar ma poslal neurologovi, dostal som nimesil a odporucenie fyzioterapetke na cvicenia.
RTG blok c5-c6, spazmus sijoveho svalstva…
dva tyzdne (6krat) cvicenie krku, masaz, a ruky do vody s elektrikou. nepomohlo. mysleli si ze od krcnej chrbtice.

potom test sily, lava ruka 3, prava 5+,
povodne bola lava ruka silnejsia ako prava aj ked som pravak.
diagnoza odtrhnuty triceps. ortoped ze to odtrhnute neni, poslal ma neurologovi, EMG nabor motorickych jednotiek v je v norme (co sa ortopedovi vobec nezdalo)…
magneticka rezonancia laveho ramena neviem preco rameno mi porezali) idem pondelok s CDckom zase ortopedovi, ale myslim ze na nic nepride.
momentalne mi bolo povedane ze bud platnicka zablokovala nervy ktore to tam vyzivuju alebo nejaka choroba nervov.

viem ze sa takto cez internet diagnoza urcit neda, ale nemate nejaky napad ze cim by to mohlo byt? pretoze mi podla toho clanku pripadate ako clovek co sa tomu rozumie a venuje sa sportovcom.
bolest uz nemam, pohyblivost normalna.
u nas na slovensku som vlastne zdravy, pretoze hybat sa mozem a boliet ma nic neboli, lekari tym padom na mna kaslu, resp neberu to nejak vazne a citim z nich ze sa ma akokeby pytaju „co tu potom robis??“

ak ste si nasli cas a docitali to az sem, prosim napiste

avatar

Kroměříž

Jita žena 05.09.2009 23:49:58

>> terix, 5. 9. 2009 14:11:01

V první řadě je potřeba vyloučit strukturální poruchu, vyčkat na výsledek z MR, v úvahu by přicházela i porucha inervace, pokud jsi byl v péči neurologa, toto by mělo být vyloučeno. Nabízí se i spojení s prodělanou virózou.
Je složité navrhovat terapii na dálku, dobře, že si to uvědomuješ.
Z mého pohledu by se rozhodně nic nezanedbalo, pokud by se rameno podařilo zpět zacentrovat, samozřejmě společně s lopatkou, je potřeba se dále podrobně podívat na prsní svaly a fixátory lopatek, zmiňovaný triceps, dechovou mechaniku, pozici pánve… Další postup dle výsledku.
To jsou všechno věci, které by se měly řešit na fyzioterapii. Nelze to naučit za jednu návštěvu a touto cestou také ne.
Jitka St.
 fyziosport@seznam.cz

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.

administrator 03.04.2010 13:33:01

Snad každý z nás to pravděpodobně někdy zažil – větší zatížení, na které nejsme zvyklí, navíc bez předchozí řádné přípravy, na závěrečné protažení nebo potřebnou regeneraci nezbývá moc času. Následky tohoto a podobných počínání snad nemusím popisovat.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 5 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.