Zdraví

Zatímco v minulém díle Aleš Tvrzník popisoval odborné vyšetření došlapu a odrazu, dnes si na příkladech a videoukázkách představíme nejčastější techniky oporové fáze a obvyklé zdravotní problémy, které mohou způsobovat.

Venku to sice pořád vypadá, jako by si s námi chtělo dát v blízké době rande jaro, ale raději tomu moc nevěřte, rosničky slibují, že i letos zima přijde. Nám běžcům tohle počasí určitě velmi vyhovuje, ale taky je pěkně zrádné. Pořád si myslíme, jak je teplo, a pak stačí, aby jen sluníčko schovalo svoje pichlavé prstíky a už se ochlazuje. C …

Znáte již svůj ajurvédský typ, vhodnou stravu a přesto si tělo dělá, co chce? Pak vězte, že během dne, roku a života se dispozice mění. Jak reaguje můj ájurvédský typ během dne? Jaký vliv má na mojí výkonnost? Kdy mám sportovat?

Kontakt s povrchem, na kterém se běžec pohybuje, je velmi důležitou součástí běžecké techniky, a to nejen kvůli dosažení lepšího sportovního výkonu, ale i z hlediska zdravotně-preventivního­. Specialista Aleš Tvrzník rozebírá správnou techniku došlapu a odrazu.

Jakou volit stravu podle mého typu? Jak na mne budou jednotlivá jídla působit? Je úprava jídelníčku podle ajurvédy drahou záležitostí? Emoce mají vliv na trávící proces a naopak, trávení má opačně vliv na emoce. Zní to možná jako sci-fi, ale obojí lze řídit, tvrdí ajurvéda.

Léto je dávno za námi, ale poslední studie rakouských vědců přináší na první pohled neradostnou zprávu: maratoncům hrozí vyšší riziko rakoviny kůže. Cynik poznamená „jaké překvapení, to hrozí i rekreantům na pláži“, ale zkusme se podívat na zmíněnou studii a její závěry blíže.

V úvodním díle seriálu o indické ajurvédě jsme jen lehce nastínili, že se dá naše tělo regulovat a že je možné lépe porozumět jeho potřebám, aby ono naopak vyšlo vstříc vám. Každý z nás je jiný, proto nelze určit zcela čistý typ člověka podle jediného regulátoru, vždy je třeba přihlížet k dominující dvojici. Jaká je …

Každý jsme jiný. Jeden před důležitým závodem volá po chladném počasí, druhý si přeje teplo. Někdo sní vše a osobní váhu nepotřebuje, jiný si musí hodně hlídat jídelníček. Někdo při závodě snadno přepálí úvod a má problém na konci, jiný jede celou trať ve stejném tempu, ale za nic na světě nedokáže zrychlit.

„Chlapi, já su borec, běhám každý týden závod, k tomu si dám 3× týdně 30 km naplno a pořád se zlepšuji. Ty měkoty, co pořád mluví o tom, že by se měl člověk šetřit, zřejmě vůbec neví o čem mluví.“

Zdá se vám, že tohle téma tu je pořád? Máte pravdu. Bohužel je j …

V dnešním druhém díle o kouření se posuneme od běhu do „běžného“ života. Jak moc je kouření nešvarem a jak moc nemocí? Mají být více tolerantní kuřáci nebo naopak nekuřáci? Vanda Kadeřábková-Březinová hledá odpověď.

Úvodní díl nového seriálu článků o kouření se nezabývá během s cigaretou, jak by se mohlo z obrázku níže v textu zdát. Zamýšlíme se nad tím, jak se běhání může stát podporou v boji se závislostí, a přinášíme i výpovědi bývalých kuřáků. Čekáme na vaše komentáře a jsme zvědavi na výsledky hlasování v anketě.

Po dvou seriozních dílech seriálu o tepové frekvenci přinášíme pohled spíše odlehčený, kterak si tepovku změřit na běžně dostupných přístrojích. Autor článku dokazuje, že na sportovce čeká celá řada nástrah a od jeho nejbližších je vyžadována notná dávka shovívavosti!

Druhý díl miniseriálu o tepové frekvenci poradí, jak určit osobní maximální TF a ukáže některá zajímavá čísla o hodnotách naměřených u špičkových domácích běžců. Aleš Tvrzník rovněž uvádí základní šestero o tepové frekvenci a její zapojení do kvalitního tréninku bez ohledu na sportovní ambice.

Řízení běžeckého tréninku podle tepové frekvence je už dnes pro většinu systematicky trénujících běžců samozřejmostí. Přesto se občas setkáváme s výjimkami a protiargumenty typu, že jakéholiv řízení intenzity a s ním nezbytně spojená technokratizace a nejrůznější výpočty jen narušují radost ze samotného běhání.

Nejčastější příčinou běžeckých zranění je přemíra intenzity v našem tréninku. To pramení z uspěchanosti doby. Stále jsme v časové tísni a když už si najdeme čas sami na sebe a na trénink, chceme celý trénink odběhat v maximální intenzitě. 

Každý již někdy viděl černošské běžce běžet na špičkovém závodě bez bot. Adidas, Puma, Mizuno nebo Reebok, tyto starosti nechávají jiným. Jak je možné, že se nezraní? Co na to klenba, klouby a vazy?

Vznik křečí patří k nejčastějším černým můrám běžců. A zároveň je to jedna z oblastí, která je opředená nejvíce mýty a mylnými předpoklady. Jak vlastně dochází ke vzniku křečí? A jde jim nějak předcházet?

Jeden z nejčastějších dotazů, které zasíláte do Poradny, se týká toho, jak vlastně zjistíte svoji maximální tepovou frekvenci, s níž se setkáte ve většině tréninkových plánů – nejen pro běhání a nejen od Miloše. Jak tedy na to?

Vaši kamarádi už mají za sebou několik maratonů, další známí se teď chystají na svůj první a vy stále nevíte, zda se do toho také pustit? Možná byste kromě nadšených slov o velké výzvě a jedinečném zážitku měli slyšet i něco o maratonských rizicích. Zvláště pokud váš chorobopis není zrovna nepopsaný list. …

Jen stěží existuje běžec, kterému by se při systematickém běhání vyhýbala zranění. Ať už jde jen o krátkodobou bolest, nebo o problémy, které vás na nějaký čas vyřadí z tréninku. Zranění bohužel k běhání jaksi neodmyslitelně pat­ří…