Zdraví

Pokud jste nenávratně propadli kouzlu běhání, nedokážete si představit, že byste museli kvůli zranění několik dnů bez pohybu být. Ale i to se může stát a řekněme si co dělat, potká-li nás zdravotní problém, který si vyžaduje běžeckou pauzu.

Máte doma běžce? Možná se domníváte, že už jen tím, že ho necháte běhat, je o jeho dlouhou životnost a funkčnost postaráno. Při první závažné poruše pak obvykle následuje zklamání, někdy přímo rozčarování. Rozbil se, běhá pomalu, někdy přestane běhat úplně. Co s ním?

Přinášíme další díl celoročního seriálu Aleše Tvrzníka o technice běhu. Dnes si ukážeme na videu konkrétní rozdíly mezi během a joggingem. Ukázky z minulého dílu jsme rozfázovali a zastavili v momentech, které si blíže popíšeme a vysvětlíme, jak tělo v daný moment pracuje.

Pokud hovoříme o optimální technice běhu, v žádném případě nejde jen o jednu její univerzálně platnou variantu pro všechny běžce. Ne všichni bychom se měli snažit napodobovat perfektně technicky běhající špičkové běžce, ne pro všechny z nás by to bylo vhodné. 

Každou chvíli mi někdo zavolá nebo zamailuje, že se cítí blbě, má kašel, škrábe ho v krku a přitom ještě včera to všechno bylo OK. Čím to je, že jeden den je nám tak skvěle a hned druhý bychom nejraději zalezli do peřin a vůbec nevylezli?

Mám nadváhu, ale chci s tím něco dělat. Mohu běhat nebo jak mám začít? Dosti záleží na tom, jak velkou nadváhu jste si dokázali nahospodařit a zda jste byli zvyklí se občas zabývat nějakou sportovní aktivitou. Je zcela jedno, zda to bylo plavání, turistika, jízda na kole či třeba lyžování. …

Zatímco v minulém díle Aleš Tvrzník popisoval odborné vyšetření došlapu a odrazu, dnes si na příkladech a videoukázkách představíme nejčastější techniky oporové fáze a obvyklé zdravotní problémy, které mohou způsobovat.

Venku to sice pořád vypadá, jako by si s námi chtělo dát v blízké době rande jaro, ale raději tomu moc nevěřte, rosničky slibují, že i letos zima přijde. Nám běžcům tohle počasí určitě velmi vyhovuje, ale taky je pěkně zrádné. Pořád si myslíme, jak je teplo, a pak stačí, aby jen sluníčko schovalo svoje pichlavé prstíky a už se ochlazuje. C …

Znáte již svůj ajurvédský typ, vhodnou stravu a přesto si tělo dělá, co chce? Pak vězte, že během dne, roku a života se dispozice mění. Jak reaguje můj ájurvédský typ během dne? Jaký vliv má na mojí výkonnost? Kdy mám sportovat?

Kontakt s povrchem, na kterém se běžec pohybuje, je velmi důležitou součástí běžecké techniky, a to nejen kvůli dosažení lepšího sportovního výkonu, ale i z hlediska zdravotně-preventivního­. Specialista Aleš Tvrzník rozebírá správnou techniku došlapu a odrazu.

Jakou volit stravu podle mého typu? Jak na mne budou jednotlivá jídla působit? Je úprava jídelníčku podle ajurvédy drahou záležitostí? Emoce mají vliv na trávící proces a naopak, trávení má opačně vliv na emoce. Zní to možná jako sci-fi, ale obojí lze řídit, tvrdí ajurvéda.

Léto je dávno za námi, ale poslední studie rakouských vědců přináší na první pohled neradostnou zprávu: maratoncům hrozí vyšší riziko rakoviny kůže. Cynik poznamená „jaké překvapení, to hrozí i rekreantům na pláži“, ale zkusme se podívat na zmíněnou studii a její závěry blíže.

V úvodním díle seriálu o indické ajurvédě jsme jen lehce nastínili, že se dá naše tělo regulovat a že je možné lépe porozumět jeho potřebám, aby ono naopak vyšlo vstříc vám. Každý z nás je jiný, proto nelze určit zcela čistý typ člověka podle jediného regulátoru, vždy je třeba přihlížet k dominující dvojici. Jaká je …

Každý jsme jiný. Jeden před důležitým závodem volá po chladném počasí, druhý si přeje teplo. Někdo sní vše a osobní váhu nepotřebuje, jiný si musí hodně hlídat jídelníček. Někdo při závodě snadno přepálí úvod a má problém na konci, jiný jede celou trať ve stejném tempu, ale za nic na světě nedokáže zrychlit.

„Chlapi, já su borec, běhám každý týden závod, k tomu si dám 3× týdně 30 km naplno a pořád se zlepšuji. Ty měkoty, co pořád mluví o tom, že by se měl člověk šetřit, zřejmě vůbec neví o čem mluví.“

Zdá se vám, že tohle téma tu je pořád? Máte pravdu. Bohužel je j …

V dnešním druhém díle o kouření se posuneme od běhu do „běžného“ života. Jak moc je kouření nešvarem a jak moc nemocí? Mají být více tolerantní kuřáci nebo naopak nekuřáci? Vanda Kadeřábková-Březinová hledá odpověď.

Úvodní díl nového seriálu článků o kouření se nezabývá během s cigaretou, jak by se mohlo z obrázku níže v textu zdát. Zamýšlíme se nad tím, jak se běhání může stát podporou v boji se závislostí, a přinášíme i výpovědi bývalých kuřáků. Čekáme na vaše komentáře a jsme zvědavi na výsledky hlasování v anketě.

Po dvou seriozních dílech seriálu o tepové frekvenci přinášíme pohled spíše odlehčený, kterak si tepovku změřit na běžně dostupných přístrojích. Autor článku dokazuje, že na sportovce čeká celá řada nástrah a od jeho nejbližších je vyžadována notná dávka shovívavosti!

Druhý díl miniseriálu o tepové frekvenci poradí, jak určit osobní maximální TF a ukáže některá zajímavá čísla o hodnotách naměřených u špičkových domácích běžců. Aleš Tvrzník rovněž uvádí základní šestero o tepové frekvenci a její zapojení do kvalitního tréninku bez ohledu na sportovní ambice.

Řízení běžeckého tréninku podle tepové frekvence je už dnes pro většinu systematicky trénujících běžců samozřejmostí. Přesto se občas setkáváme s výjimkami a protiargumenty typu, že jakéholiv řízení intenzity a s ním nezbytně spojená technokratizace a nejrůznější výpočty jen narušují radost ze samotného běhání.