Zdraví

Staly se běžnou součástí jídelníčku dnešního sportovce. Pomáhají k lepšímu výkonu, ale nejsou přitom zakázané a jejich užívání už ani nevnímáme jako neetické. Urychlují regeneraci, nárůst svalové hmoty, oddalují pocit únavy, dodávají tělu účinné látky údajně lépe než obyčejné potraviny. Řeč je o potravinových doplňcích. …

Před týdnem se rozhořela bouřlivá debata pod naším článkem o „správném“ dopadu. O tom, zda běhat raději přes patu nebo špičku – velmi zjednodušeně řečeno – však vedou spory i renomovaní odborníci. Neuplyne snad měsíc, aby se neobjevila nová vědecká studie. Jejich výsledek přitom bývá většinou stejný: přirozený dopad je k tělu šetrnější než dopad přes patu. …

Funkční břišní svaly jsou základem pro správné držení těla, které při běhu hraje klíčovou roli. Správně fungující břišní svaly se projeví v běžecké technice, stylu a efektivitě běhu. Navíc jsou oporou pro záda a pokud jsou v dobré kondici, bolest zad vás trápit nebude.

Většina běžců to už někdy zažila. Kotník bolí, oteče, na nohu nejde došlápnout. Terapie se řeší podomácku, potlačuje se otok a bolest a noha se šetří. Pokud se vám to stalo jednou, a to v lehčí podobě, pravděpodobně si velké následky nenesete. Někomu se ale kotník vymkne podezřele často.

Jsem závislý na běhání. Když pár dní po sobě nemůžu vyběhnout, jsem nervózní, je mi špatně, utrhuji se na své nejbližší. Takto a v podobném duchu nám odpověděly snad všechny běžecké osobnosti, které jsme při psaní tématického bloku do červnového Běhej oslovili. Je ona „závislost“ opravdová a dokonce škodlivá?

A máme to za sebou! Někdo pod tři, jiný nad tři. Tělo po extrémním výkonu prahne po zasloužené regeneraci a jak rychlá bude, záleží mimo jiné na tom, co po závodu děláme. Takže na co nezapomenout, abychom se opět vrátili co nejdříve do pohody a kondice?

Pro běžce je zdravé chodidlo pokladem. Musí ztlumit těžký dopad, přenést přes sebe váhu celého těla a poslat ho vpřed, vzápětí nohu vymrštit směrem kupředu. A zase znovu. To klidně několik hodin v kuse. Pro běžce je to jednoznačně nejzatíženější část těla. Je proto s podivem, že pro většinu jakoby noha končila u kotníků… …

Máme to za sebou. Doběhli jsme, endorfiny v žilách ještě kolují, hlava je někde v oblacích, ale my si začínáme uvědomovat, že naše tělo potřebuje tu menší, tu větší opravu. Unavené svaly bolí a na nečekaném místě se ozval šrám, jehož původ si marně snažíme vysvětlit. Na co se při regeneraci zaměřit nejdříve?

Přichází každý rok. Můžeme se na ni připravovat, můžeme proti ní bojovat, ale stejně většinu z nás na jaře opět dohoní. Je normální trpět jarní únavou? Děláme něco špatně? Jsou nějaké chyby ve stravování, v obecném tréninkovém plánu, a nebo je chybou vůbec to, že žijeme v této zeměpisné šířce?

Posledních pár kilometrů dlouhého víkendového běhu se hlava už nesoustředila na nic jiného, než jaký pohled se naskytne, až zujeme boty. Pak konečně dorazíme do cíle a s obavami rozvazujeme tkaničky, jen abychom si potvrdili nepříjemnou jistotu. Pár tisíc nevinných brnknutí o svršek boty a je hotovo. Nehet na palci hraje všemi barvami, ale za pár dnů zvít …

Máte potíže s bolestmi kolenních kloubů? Bolí vás při běhu a brání vám v překonávání delších vzdáleností? Nebo cítíte bolest už jen při chůzi po schodech? Bolesti kolenních kloubů u běžců jsou poměrně častou záležitostí.

Logika věci mluví naprosto jasně již po celá desetiletí: dostatek spánku je nutně potřebný k dosažení optimální výkonnosti. Ale teprve v nedávné době tuto mlhavou teorii nekompromisně potvrdily i vědecké výzkumy!

Českou republiku sevřel ledový krunýř, teploty klesají i během dne hluboko pod bod mrazu a ještě se prý podle meteorolgů máme na co těšit. Neubližujeme si tím, když běháme v pro nás Středoevropany tak extrémně nízkých teplotách? Na zdravotní rizika běhu v mrazivém počasí jsme se zeptali kardiologa Jaromíra Vitnera.

Podzim rozhodně nepatří mezi období, kdy se cítíme nabiti energií. Nejenže se nám moc do běhání nechce, ale ani z něj nemáme takový požitek, jako třeba na jaře. Dny se krátí, venku je chladno a mokro, dokonce i pomalý výklus se nám stává utrpením. Máme pocit, že bychom se nejradši někam zahrabali a probudili se až s prvními jarními paprsky slunce.
Co …

Zvykli jsme si na pohodlí, které poskytuje západní medicína. Přijde chřipka, navštívíme obvodního lékaře. Přijdou srdeční arytmie, necháme se vyšetřit přístrojem a vyhodnotit odborníkem, zda jde o věc závažnou či banalitu. A podle jejich rozhodnutí se potom dále chováme. Při zvýšení tlaku chceme slyšet, že hodnoty nejsou hraniční a máme dovoleno pít kávu …

Roztroušená skleróza je degenerativní neurologické onemocnění, které svému nositeli připraví spoustu nezapomenutelných zážitků například v podobě ztráty citlivosti různých částí těla, opileckých motolic i za střízliva,  podlamování nohou, v horším případě i ztráty zraku nebo definitivního přesunu na kolečkové křeslo.  S touto diagnózou získáváte věrnou ka …

Z předchozího článku víme, že reflexní změny dokáží pěkně znepříjemnit běžecké snažení, ale už také známe některé techniky k jejich odstranění. Dnes doplníme další snadno dostupné možnosti. Nebudete-li úspěšní při hledání a odstraňování reflexních bodů na první …

Z předchozího článku víme, že reflexní změny dokáží pěkně znepříjemnit běžecké snažení. Víme také, že každý sval má svá místa, kde se takzvané spoušťové body tvoří přednostně. Málokdy se bolest jimi způsobená objevuje přímo v místě reflexního bodu.

"Občas vyběhnu s činkami v rukou. V každé ruce kilogram navíc a s touto zátěží běžím i celou hodinu. Během tréninku rukama různě pohybuji, nahoru dolů, bicepsové zdvihy, tricepsové, zpevněné ruce. Musím říci, že je to o dost náročnější, i nohy dostávají více zabrat, hlavně zadní strany stehen (hamstringy). Má tento typ tréninku pozitivní vliv na hubnutí a …

Snad každý z nás to pravděpodobně někdy zažil – větší zatížení, na které nejsme zvyklí, navíc bez předchozí řádné přípravy, na závěrečné protažení nebo potřebnou regeneraci nezbývá moc času. Následky tohoto a podobných počínání snad nemusím popisovat.